Proč se cítíme nejistí? Asi první, co mne napadne: má to souvislost se znalostmi. Pokud nevíme něco, co je pro nás důležité, cítíme se nejistí. Ale neznalost čeho? Které jsou ty nejdůležitější znalosti, jež máme mít, abychom se cítili bezpečně?
Nemluvíme o "suchých" znalostech typu "pět plus pět je deset" anebo "šedá kočka má modré oči". My hledáme daleko šťavnatější vědění, třeba jak být v pohodě, mít dobré vztahy s ostatními, vyznat se v emocích.
Pokud přemýšlíte o sobě, o své nejistotě, hledáte její příčiny, můžete dojít k poznání, že nevíte, zda jste milováni, zda opravdu vše zvládáte, zda váš život má smysl.
"Jsem milován". Tento pocit je asi nejranějším poznáním, které musíme mít, abychom se cítili v bezpečí. Je to velmi důležité, i když v podstatě velmi jednoduché. Jestliže máme to štěstí a máme rodiče, kteří se o nás starají a prokazují nám svou lásku, budeme v bezpečí. Z mé praxe terapeuta vyplývá, že opakem pocitu "jsem milován" není "nejsem milován", ale "nejsem dost dobrý". Když o tom přemýšlíte, jestliže nejsem milován, asi za to nestojím a důvodem je, že nejsem dost dobrý, abych si to zasloužil. To je logické. Nepravdivé, ale velmi silné. Je těžké cítit se dobře, když nejsem milován, ačkoli se velmi snažím. Když nejsem dost dobrý, smím být trestán za to, že jsem špatný a bitý těmi, kteří jsou lepší. To je častý výsledek vnitřní logiky. A pak nemá být těžké se dobře cítit.
"Zvládám" může být také velmi zavádějící pocit. Nejprve to působí dojmem souvislostí s nějakými speciálními schopnostmi a dovednostmi, které běžně užívám. Ale zkuste se vrátit do chvíle, kdy jste zažili opravdové uspokojení, ať už v práci, ve škole nebo v životě. Jak často se takové chvíle vyskytují? Zažíváte je každý den? Ne, pravděpodobně je zažíváte, když čelíte výzvě, překvapení, něčemu, co je výjimečné, mimo vaši obvyklou rutinu. To jsou obvykle ty vzácné momenty kdy cítíte: "jsem dobrý, fakt to zvládám." A právě tyto momenty vám dají senzační pocit vnitřního bezpečí. Pocit "zvládám" se buduje v dětství, ale dává obrovské příležitosti být dobudován a rozvinut i v dospělosti. Jedná se o pocit vnitřního bezpečí postaveném na myšlence: "Mám dost energie a vnitřních zdrojů, abych zvládl neznámé." Rád bych ještě dodal, že pokud si myslíte , že to zažívá jen Indiana Jones, jste na omylu. Vaše vlastní kvalifikace je založena na tuctech takových překvapení, ať malých či větších.
"Dává to smysl" je asi ze všech tří druhů ovoce to nejzáhadnější. Může se týkat konkrétního úkolu, nějaké aktivity, vaší budoucnosti, vašeho života. Jedna věc je jasná, pro svůj pocit bezpečí potřebujete vědět, že něco dává smysl. A musí to být něco velkého. Ve skutečnosti čím jsme zdravější, je pro nás jednodušší vidět smysl i ve věcech malých.
Toto je to, co já někdy nazývám trojí ovoce poznání.

Ještě jedna obecná myšlenka týkající se vědomí. Někdy pomáhá si uvědomit, že když se jedná o mozek, je vědomí velmi kaleidoskopickou záležitostí. Mění se za pochodu, během vybavovacích procesů, důsledkem zkušeností, v průběhu snění, během střetu s jinou osobou nebo kusem vědění. Fascinující na pocitech nejistoty je, že lidský mozek je schopen vytvořit pocit bezpečí navzdory tomu, jak málo víme o tak mnoha věcech. Máme tendence zaměřit se na to málo, co víme a založit na tom svůj pocit kontroly nad životem. Virtuálně si vytváříme pocit bezpečí v podstatě z ničeho. Náš mozek si dokáže doplnit chybějící dílky, modifikuje starší znalosti, doufá, tlačí nás do akce proti převaze.

Vědomí se mění jako kaleidoskop
Těšte se na další články
Z angličtiny přeložila Barbora Beharová